„Čas jsou peníze“, kdysi vyslovil americký státník a vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Tímto pravdivým příslovím se dnes řídí kdejaký pouliční obchodník od Alžírska až po Malajsii. A světe, div se, ne jinak tomu je i v Turecku v období právě probíhajícího Ramadánu, třicetidenního půstu. Leckdo by proto mohl úzkoprse tvrdit, že Ramadán je pro obchod měsícem nezaslíbeným. Chyba lávky. Už samotný Prorok Muhammad měl pro obchod obrovský cit, ať již v době Ramadánu nebo mimo něj. Na Arabském poloostrově se mu totiž podařilo vybudovat prosperující obchodní střediska a to nejznámější – Mekka – je dodnes považováno za nejsvětější město islámu. Obchod na Arabském poloostrově ve skutečnosti vzkvétal překvapivě i díky vysokým teplotám, které tamějším obyvatelům neumožňovaly chov dobytka a pěstování základních plodin. Zpátky ale do současnosti.

Během Ramadánu klesá produktivita

To, že během Ramadánu je zakázáno jíst, pít, kouřit a mít pohlavní styk, se pochopitelně odráží v pracovním výkonu zaměstnance, tedy alespoň v případě jídla a pití. Podle mnoha studií klesá produktivita pracovníků v průměru o 35-50 % a to v důsledku změny v chování zaměstnanců během tohoto postního měsíce. V celé řadě muslimských zemí je proto vládou zkrácena pracovní doba. Toto nařízení však v Turecku neplatí a veřejný sektor pracuje více méně v nezměněném režimu, i když od dehydratovaného úředníka nemůžete očekávat maximální pracovní nasazení. Naopak v soukromém sektoru se běžně stává, že obchodní schůzky s partnerem ze zahraničí, nejsou-li v měsíci Ramadánu zrušeny, se posouvají na pozdní večerní hodiny, tedy na dobu, kdy dobrovolné hladovění končí. Drtivá většina místních restaurací s francouzskou, italskou anebo čínskou kuchyní je v tomto postním měsíci vesměs uzavřena, proto je lepší na obchodní obědy rovnou zapomenout. Majitelé totiž využívají Ramadán pro renovaci a údržbu svých zařízení. Navíc při obchodních setkáních by se mělo u protějšků počítat i s případnou podrážděností a pocitem únavy. To zejména platí pro turecké taxikáře, kteří jsou během Ramadánu ještě více nedočkaví, než obvykle a nedostatek nikotinu se projevuje na jejich psychice.

Ramadán – žně obchodníků

To celé napovídá tomu, že Ramadán je pro obchodníky pouze černou můrou. Ba naopak. Během Ramadánu překvapivě roste poptávka po zboží a službách, která ruku v ruce vede k vyšší spotřebě. Klasickým příkladem jsou potraviny. Fakt, že během dne je zakázaná veškerá konzumace jídla a pití, ještě neznamená, že muslimové nakupují méně. Obecně platí, že večerní tabule, u kterých se schází celé rodiny, bývají mnohem bohatší než klasické večeře. Například cukrárny během Ramadánu registrují nárůst tržeb až o 30 %. Podobně si vedou i prodejci oblečení a to díky svátkům po konci Ramadánu. Během tohoto svátku se rodiny navštěvují a předávají si různé dary – od tradičních krojů až po žhavé novinky ze světa módy. Právě proto se dle statistik během prvních 15 dní v Turecku nakupují více potraviny a naopak během posledních 10 dnů Ramadánu spotřebitelé nakupují spíše oděvy.

Ani odvětví informačních a komunikačních technologií nezůstává díky měsíci Ramadánu beze změny. Třeba největší telekomunikační společnosti v některých arabských zemích přizpůsobují své produkty potřebám zákazníkům. Ti mají pak jedinečnou možnost si ve svém mobilním telefonu poslechnout recitované verše z Koránu, nebo zhlédnout videa týkající se právě Ramadánu. V Turecku se Ramadán také podepisuje na podobě televizních reklam, jelikož všechny mají podobnou tématiku.