V polovině července se v Turecku slaví jeden z nejnovějších tureckých státních svátků – Den demokracie a národní jednoty (Demokrasi ve Millî Birlik Günü). Stejně jako si starší generace přesně pamatuje, co dělala 11. září 2001, tak si každý Turek snadno vybaví, co dělal dne 15. července 2016 a kde jej zastihly zprávy o tom, že tanky a armáda zablokovala mosty přes Bosporskou úžinu.

Nepovedený pokus o převrat v Turecku

V noci z 15. na 16. července 2016 se skupina vojáků pokusila svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, když obsadila strategická místa v Istanbulu a Ankaře, včetně mostů, letišť a televizních stanic. Brzy se však ukázalo, že pokus o převrat selhal, a prezident se ujal své vlády ještě mocněji než kdy předtím. Pučistům se totiž nepodařilo v prvních chvílích zmocnit samotného vládce, který jim uprchl jen o pár okamžiků, když trávil dovolenou v letovisku Marmaris na jihozápadě Turecka.

Následně poměrně brzy po začátku převratu vystoupil Recep Tayyip Erdoğan na veřejnost přes FaceTime v přímém přenosu CNN Türk a vyzval občany, aby vyšli do ulic a „bránili demokracii“. Tato výzva měla klíčový efekt a tisíce lidí vyšly ven a postavily se pučistům. Při střetech občanů s pučisty zemřelo celkem 250–290 lidí, z toho asi 180 civilistů, 63 příslušníků armády nebo police a přes 2000 lidí bylo zraněno. Počty obětí se podle různých zdrojů velmi liší a nedají se snadno ověřit.

Nás a většinu našich tureckých přátel, kteří přiletěli na překvapivou návštěvu oslavit manželky narozeniny, naštěstí zprávy o pokusu o vojenský převrat zastihly v Praze na Staroměstském náměstí. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy jsme z Melantrichovi ulice vkročili pod pražský Orloj. V jeden moment se všem Turkům rozezněly telefony od rodiny a přátel, zda vědí o tom, co se děje v Istanbulu, kde jsou, co dělají a zda jsou v bezpečí. Prohlídka Staroměstského náměstí tím skončila a usadili jsme se do nejbližší restaurace pod Chrámem Matky Boží Týnem a dychtivě sledovali aktuální dění a pokus o převrat živě na sociálních sítích.

Kdo může za převrat v Turecku?

Přestože vládnoucí strana má v tom jasno, že duchovní vlůdce a učenec Fethullah Gülen, cíl a motivace pokusu o puč jsou stále předmětem společenské diskuse dodnes. Konspirační teorie o připravovaném divadle, které mělo sloužil tureckému prezidentovi, přiživuje zejména špatná koordinace a strategické chyby v průběhu převratu.

V současné době je v Turecku 15. červenec slaven jako den demokracie, kdy si lid uchránil vládu ve svých rukou a nedovolil se jí zmocnit armádě. V tento ten se zdůrazňuje význam demokratických hodnot a principů. Oslavy státního svátku 15. července zahrnují projevy a diskuse o demokracii a úloze občanů v demokratickém procesu. V některých městech jsou pořádány veřejné akce, jako jsou koncerty, sportovní události a další formy zábavy, které mají přispět k jednotě a pozitivní atmosféře.

Svátek 15. července

V tento den jsou po celé zemi pořádány slavnostní ceremonie, které zahrnují národní hymnu, průvody a projevy významných politických osobností a představitelů vlády. Tyto události jsou často doprovázeny ohňostroji a kulturními vystoupeními. Státní svátek 15. července je příležitostí ke vzpomínání na oběti pokusu o převrat v roce 2016. Lidé navštěvují památníky a pokládají květiny na místa, kde padli hrdinové červencové noci, kteří jsou v turečtině označovány za mučedníky.

Jedno z mnoha pietních míst vzniklo na prvním istanbulském mostě spojují Evropu s Asií, který byl po červencových událostech přejmenován na Most mučedníků 15. července (15 Temmuz Şehitler Köprüsü). Další z památníků se nachází nedaleko Velkého národního shromáždění v Ankaře (TBMM) a v dalších městech.

Celkově je 15. červenec a Den demokracie a národní jednoty v Turecku důležitým dnem, který připomíná občanům význam demokracie a národní jednoty. Je to také příležitost k projevu odhodlání bránit demokracii a demokratické instituce v zemi.

Vojenské převraty v Turecku

Vojenské převraty, kdy se moci ujala silou turecká armáda, nejsou v turecké historii ničím výjimečným. Vždyť armáda, která byla považována za garanta sekulární podoby Turecka, kdy je náboženství odděleno od vlády, už provedla celkem tři úspěšné vojenské převraty, a to 27. května 1960, 12. března 1971 a 12. září 1980.

Jestliže vás zajímají další turecké svátky, podívejte se, co se slaví v Turecku 30. srpna a jak Turci (ne)prožívají Vánoce a Nový rok. Také nás můžete sledovat na Instagramu, nebo se podívat na ČeskoTurecko YouTube kanál. Pokud vás o Turecku zajímá něco dalšího, napište nám na info@ceskoturecko.cz, a pokud to bude v naší moci, rádi vám pomůžeme nebo poradíme.