ČeskoTurecko spojuje české a turecké občany žijící v České republice a v Turecku. Máme stejně blízko k oběma národům a logicky nás zajímá, co dělají čeští krajané v Istanbulu, kteří se zde od roku 2012 sdružují v českém krajanském spolku. V následujícím příspěvku se dozvíte více o jejich nadcházejících aktivitách.

Český krajanský spolek v Istanbulu pořádá druhou červnovou neděli na půdě českého konzulátu Den krajanů. „Na dopoledne máme připravené sportovní aktivity pro děti, odpolední program je zaměřen na dospělé návštěvníky. Ačkoli jsme akci pojmenovali jako Den krajanů, v našem odpoledním programu myslíme stejným dílem i na turecké návštěvníky, tedy naše turecké studenty češtiny, partnery a kamarády, a na istanbulské Slováky,“ shrnuje program organizátor akce Martin Maryška.

Odpolední Letní burza knih představí nové přírůstky do krajanské knihovny. „Minulý rok jsme sehnali téměř všechny turecké autory, kteří vyšli v Česku, a to díky dobrosrdečnosti českých nakladatelů. Pomohl nám je kontaktovat generální konzulát v Istanbulu. Páteří knihovny je samozřejmě Orhan Pamuk. Mimochodem, na konzulátě v Istanbulu právě působí turkoložka Petra Sedmíková, která do češtiny přeložila Pamukův Nový život,“ vysvětluje Martin Maryška.

„Letos jsme naopak oslovili turecká nakladatelství, abychom získali do spolkové knihovny české autory v tureckých překladech. Není překvapivé, že páteří turecké knihovny je Milan Kundera, který je ale obvykle do turečtiny překládán z francouzštiny, a Franz Kafka, ke kterému se rádi hlásíme, vždyť žil v Praze, ačkoli byl Žid a psal německy. To bývá pro některé fanoušky České republiky maličko zklamání. V Turecku je mimořádně populární. V několika vydáních tu vyšel také Švejk od Haška, jeho divadelní adaptace jsou tu prý dost oblíbené,“ shrnuje Martin Maryška.

Na stránkách krajanského spolku je uveden seznam tureckých vydání českých autorů. Čeští krajané v Istanbulu vybízejí své protějšky, turecké krajany v Praze, k symbolické adopci knih, které se jim nepodařilo získat sponzorsky.

„Vzhledem k tomu, že knihy nejsou drahé, jde spíš o symbolickou podporu, o kterou ale tím víc stojíme. Dává smysl, že aktivity pro děti, které jsou zaměřené prioritně na rozvoj češtiny, jsou určené spíše krajanským dětem, ale stále větší měrou koncipujeme tak, aby byly nějak atraktivní také pro širší tureckou veřejnost, turecké krajany v Praze samozřejmě nevyjímaje,“ říká Martin Maryška.