Ebru, neboli mramorování, je tradiční turecká technika malování na vodní hladinu, která vznikla na začátku 13. století v Turecku. Technika malby Ebru spočívá v tom, že se na vodní hladinu nanáší pigment a vytváří obrazce, které se pak z vodní lázně obtisknou na papír, látku, dřevo, sklo, nebo keramiku. Může se jednat o přírodní motivy (tulipán, růže atd.), abstraktní ornamenty či realistické malby. Papír přiložením na vodní hladinu, nasaje vodu a pigment se něj obtiskne a vytvoří tak obrázek, který se usuší a může se pak zarámovat nebo zasklít. Při kresbě na látku se používají speciální barvy.

Nejdůležitější ingrediencí pro Ebru je hovězí žluč, která se přidává do hlíny s pigmentem. Vodní lázeň není běžná voda, ale umělci většinou používají destilovanou nebo dešťovou vodu. Do vody se přidává kitre – sušená smůla, která se získává z tureckého stromu geven a nebo mořské řasy, čím je zaručena vyšší viskozita vody. Příprava jednotlivých ingrediencí pro mramorování vyžaduje přesnost, klid a trpělivost. Zdokonalení základních dovedností mramorování vyžaduje minimálně 2 roky praxe, ale na druhou stranu není kreslení omezeno věkem a jde o velmi relaxační uměleckou techniku.

Kapky pigmentových barev vytváří na povrchu vody kruhové efekty, se kterými se pak pomocí brčka, slámy nebo vlasem kreslí požadované obrazce do jakýchsi obláčků vznikajících z kapek pigmentu. Některé prameny uvádějí, že technika kresby na vodní hladinu nevznikla v Turecku, ale v Číně nebo ve 12. století v Japonsku, kde se technika Suminagashi užívá jako podklad pro kaligrafii. Do Evropy se mramorování dostalo v 17. století z Istanbulu, tehdejšího Cařihradu, a tato technika kresby na vodní hladině byla v Evropě velmi oblíbena hlavně v době renesance. Každopádně právě z Turecka se technika malování na vodní hladině Ebru rozšířila do celého světa a získala si tak světovou proslulost.

Turecké Ebru v UNESCO

V roce 2014 bylo pak turecké Ebru zapsáno do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Mezi další turecké nehmotné dědictví UNESCO pak patří turecká káva, olejové zápasy na poli Kırkpınar, tradiční pochutina Keşkek, která se připravuje zejména pro svatby a další důležité hostiny, také Mesir Macunu festival v Manisa a další. Jen pro zajímavost, mezi české nehmotné světové dědictví UNESCO bylo například zařazeno Sokolnictví, Jízda králů, Masopust a Slovácký tanec Verbuňk.

Jedním z nejznámějších tureckých umělců kreslících technikou Ebru je Hatip Mehmed Efendi z Istanbulu, který zemřel ve vysokém věku v roce 1773. Styl jeho kresby je také označován jako Hatip Ebrusu a vyznačuje se zobrazováním rostlin.

5. světový den Ebru v Praze

Pokud chcete vidět na vlastní oči tradiční turecké malování na vodní hladinu Ebru, nenechte si ujít 5. světový den Ebru, který se v Praze uskuteční od 21. do 27. 11. 2016. Součástí světového dne Ebru v Praze bude také doprovodná výstava, na které bude vystaveno více než 100 děl umělců z celého světa. Návštěvníci také budou mít šanci si mramorování vyzkoušet a více se s touto zajímavou uměleckou technikou seznámit.

ČeskoTurecko mediálním partnerem světového dne Ebru

ČeskoTurecko, které poskytuje českým a tureckým firmám profesionální služby, pomáhá jim v obchodní spolupráci a podporuje kulturní aktivity, je oficiálním mediálním partnerem 5. světového dne Ebru v Praze. Mezinárodní projekt ČeskoTurecko vznikl na podzim roku 2013 a od té doby se stal lídrem česko-tureckých obchodních a kulturních vztahů. Výhodou ČeskoTurecko je výborná znalost českého a tureckého obchodního i kulturního prostředí.

ČeskoTurecko zároveň tvoří největší česko-turecká komunitu, když facebooková stránka ČeskoTurecko / ÇekTürk má přes 1420 fanoušků. Blogy psané v českém a tureckém jazyce měsíčně navštíví více než 6 000 internetových návštěvníků z České republiky a Turecka. A tvoří tak jedinečné informační kanály, které jsou unikátním zdrojem informací pro turecké občany zajímající se o Českou republiku a také pro Čechy, kteří se chtějí více dozvědět o Turecku.

Jestliže chcete vědět, proč byste měli při svých obchodních aktivitách v Turecku spolupracovat právě s ČeskoTurecko, můžete si přečíst tento článek. O samotné umělecké technice Ebru se pak v Turečtině dozvíte zde a o 5. světovém dnu Ebru v Praze na oficiálních stránkách nebo na facebookové události 5th World Ebru Day.