Jak jsem se zamilovala do Turecka
Díky programu Erasmus jsem se dostala na půl roku do země tisíce vůní, chutí, zvuků; do země, která nikdy nespí, do Turecka. V Turecku jsem byla již na podzim roku 2013, ale to jen na týden na výletě v Istanbulu. Teprve až po půl roce žití v této zemi jsem začala pořádně vnímat tureckou kulturu. A vězte, že jsem si ji zamilovala.
Česká a turecká kultura se od sebe poměrně dost liší. První čeho si člověk bezprostředně všimne, jsou plné ulice lidí, ruch a chaos. Takový ten příjemný chaos, kdy se kolem vás pořád něco děje a člověk se nikdy nenudí. Turci jsou hluční. Mnohdy si člověk myslí, že se hádají, ale oni si jen nahlas povídají.
Když jdete v Česku po ulici, nestane se vám, že by někdo na ulici prodával pečivo či čerstvý džus a pokřikoval u toho, aby nalákal lidi. Nebo že by na vás dokonce volal číšník z restaurace, ať se jdete najíst do jejich podniku. V Turecku naprosto běžná věc. Ulice jsou plné lidí – prodavačů, opravářů bot, hudebníků a všichni popíjí čaj. Čaj se v Turecku pije od rána do večera a to i v létě při 40 stupních.
Turecký čaj mnohdy dostanete, když čekáte u holiče, než na vás bude řada. Čaj můžete dostat i v obchodě, když dlouze smlouváte s obchodníkem. Čaj se pije během snídaně, mnohokrát v průběhu dne a večer se nechodí na pivo, ale na čaj. Není nic lepšího než sedět v Istanbulu s výhledem na moře a svítící most přes Bospor a popíjet čaj.
Proč jsem se zamilovala do Turecka
Turci jsou milí a pohostinní lidé, kteří se vždy snaží pomoci, jak mohou. Smějí se více než Češi, na ulici se baví s cizími lidmi a jsou více otevření a přímí ve srovnání s Čechy. Přece jen jsou to horkokrevní jižani. Co se mi na jejich povaze moc líbí, je že se dělí. Co je moje, to je tvoje, platí v rodině a mezi kamarády na sto procent. Když je velká skupina lidí v restauraci, tak je vždycky něco „little, little in the middle“ a všichni se hádají, kdo to všechno zaplatí.
Turci se vždy vítají a loučí podáním ruky nebo objetím a políbením na obě líčka, a to i muži. U těch to spíše vypadá jako, že se ťukají navzájem spánky. Připadne mi, že všichni jsou si díky těmto rituálům tak trochu blíže.
Rodina v Turecku
Rodina je v Turecku velmi důležitá. V rámci rodiny jsou velmi silné vztahy a pouta. Často spolu celá rodina bydlí, anebo bydlí blízko či se často navštěvují. Tráví spolu hodně času a to hlavně u jídla. Velké rodinné večeře a návštěvy jsou na denním pořádku. Když je pak nějaký velký svátek jako Ramadán, všichni se scházejí na společnou večeři (iftar), klábosí a jedí po celou noc. Turecká kuchyně je velmi bohatá a velice chutná. Je plná masa, čerstvé zeleniny a ovoce z venkovního marketu, různých druhů oříšků a koření, čerstvých ryb, sýrů a tureckých dezertů, kdy většina z nich je opravdu velmi sladká. Snídaně či večeře je skoro, jako obřad. Všichni jsou spolu, jedí, pijí a užívají si to.
Trošku šok může být pro Evropana v Turecku doprava a nedodržování pravidel. Lidé chodí na červenou, přecházejí silnici, kde se jim zachce a auta jezdí jako šílená. S tímto jsem měla trošku problém. Obecně si nemyslím, že bych měla kulturní šok, jen jsem si párkrát stěžovala, proč lidi nechodí na chodníku po pravé straně a proč chodí na červenou.
Turecko je můj druhý domov
Naopak teď když jsem zpět v Česku, tak mi trochu trvalo, než jsem se vypořádala s tím, že jsme opět doma. Doma, kde nikdo nevykřikuje na ulici, kde se cizí lidé spolu nebaví a kde se lidé neobjímají, když se vidí a kde to v noci prostě spí. Teď si stěžuji, proč tu některé věci nejsou jako v Turecku. Každopádně každá z kultur má něco do sebe. Miluji Česko, je to můj domov a teď už miluji i Turecko a mám domovy dva.
Jestliže si chcete přečíst příběhy dalších lidí, které se podobně jako Zuzana zamilovali do Turecka, podívejte se na naše další články na blogu ČeskoTurecko:
- Jak se Jirka vydal z Orlických hor do Turecka
- Jak Jirka poznával Istanbul a bydlel u kurdské rodiny
- Moje první turecká svatba a další zážitky z Turecka
- Turecko – země, která mě nepřestane překvapovat
Pokud vás ohledně Turecka zajímá cokoliv dalšího, můžete nám napsat na info@ceskoturecko.cz nebo zavolat na +420 736 177 368. Také nás můžete sledovat na Facebooku nebo Instagramu.